ak se čas vzdaloval od bídy, hladu a útisku doby pobělohorské, třicetileté války, po překonání následných epidemií a hladomoru, tak přece jenom i v našem Myslíně docházelo k jistému období stabilizace a snad i rozvoji. Postupně byly obnovovány a osazovány vypálené grunty a chalupy a dokonce postaveny nové.

V letech 1713 - 1756 byl zaveden nový pozemkový katastr, tzv. tereziánský, který je podrobnější a přesnější, než nejstarší katastr z let 1618 - 1648 (berní rula). Součástí tereziánských a josefinských reforem v letech 1770 - 1771 je první číslování domů. Na rozdíl od měst nebylo ve většině vesnic číslování později měněno. Začínalo se buď veřejnou nebo jinak významnou stavbou (panským sídlem, farou, rychtou) nebo na přirozeném okraji zástavby a pokračovalo se v uzavřeném okruhu po směru hodinových ručiček. Protože číslování bylo psáno nebo malováno přímo na domy, vžilo se označení popisné číslo. Číslo 1 tedy nemusí být nejstarším objektem v obci, číslování pouze dokládá, že chalupa stála na svém místě již roku 1771, což je také velmi zajímavý údaj. Pro poznání historické zástavby obcí je nejdůležitější tzv. stabilní katastr z let 1817 - 1843. Jeho unikátní součástí jsou ručně malované pozemkové mapy v měřítku 1:2880, které přetrvalo až do dnešních katastrálních map.

Během 19. století se změnila tvář celé společnosti. Po roce 1848 nastal rozvoj nejrůznějších průmyslových odvětví. A stavěly se železnice ! Rozmach průmyslu a obchodu je potřeboval, ale stát neměl peníze. V našem kraji zasáhl kníže Schwarzenberg. Seskupil šlechtu, utvořil družstvo a už na podzim roku 1866 se začala vyměřovat dráha mezi Hlubokou a Plzní. Připojit se k trati tehdy odmítlo město Písek a proto byla dráha vedena od Protivína ke Strakonicím. Stavba dráhy pokračovala s neobyčejnou rychlostí. Když 1. září 1868 jel první vlak z Budějovic do Plzně, Písek svého zaváhání trpce litoval a později musel svoji chybu napravit.

Jak se stavěla železniční trať přes naši obec přesně nevíme. Myslínem trať prochází od Mirovic a pokračuje směrem k Březnici. Trať si u nás vyžádala dva mostní nadjezdy cest a několika můstky musela překračovat mlýnský náhon. Dlouhý železniční ocelový most přes Vlčavu byl na tehdejší dobu impozantním dílem. V roce 1875 byly v Myslíně postaveny dva strážní domky a zaměstnanci dráhy byli pověřeni strážením tratě a přejezdů. Ovšem železniční zastávka byla v Myslíně zřízena až po 100 letech !!! V roce 1971 ! Myslínští obyvatelé se 100 roků dívali, jak projíždějící vlaky uhánějí středem jejich obce, ale na nádraží museli putovat do 3 km vzdálených Mirovic.

Jak uzavřít dávnou historii ? V roce 1848 se ujímá vlády v Rakouském císařství mladičký František Josef I. Dlouhé, rušné, 68 let trvající období jeho vlády končí až v průběhu I. světové války v roce 1916. Válečná prohra za Karla I. Habsburského se stává příčinou rozpadu Rakouska-Uherska a zánikem Habsburské říše. Na konci I. světové války, 28. října 1918 vzniká Československá republika. I tyto události se v našem Myslíně odrazily. Ale to už je jiná kapitola.