10. století se přemyslovským knížatům podařilo donutit k poslušnosti většinu slovanských kmenů a vytvořit tak Český stát. Vzhled země se časem měnil prací jejích obyvatel. Přibývalo orné půdy i vesniček. Na vyvýšeninách vyrůstaly středověké kamenné hrady a tvrze, obývané šlechtou se svojí vojenskou družinou. V pozdějších písemných zprávách je připomínán hrad Bozeň u Březnice, který byl správním střediskem pro oblast Blatenska a Mirovicka. Vrch se vsí Strážiště pak zřejmě plnil strategickou strážní funkci pro bozeňský hrad. Na venkově bylo již málo svobodných rolníku. Většinu tvořili poddaní.

Do 10. - 12. století můžeme zařadit budování dvorců a tvrzí, které plnily správní funkci v daném území příslušného panství. Do tohoto období snad můžeme zařadit i zbudování dvora v Myslíně. Vesnice Myslín pak vznikla jako podhradí bývalé tvrze. Ve starých listinách je uvedeno, že král Václav I. potvrzuje v roce 1239 vesnici Myslín (tehdy Mizlin) klášteru Kladrubskému.

V následujících staletích se objevuje Myslín a Stražiště v historických dokumentech v nejrůznějších souvislostech. Na příklad:

1348 - připomíná se samota "V Chalupách" na Stražišti
1379 - připomíná se Myslín-dvůr i tvrz. Ves Stražiště patří k Arcibiskupství Příbramskému.
1382 - ujímá se Štěpán z Myslína odúmrtě v Sochovicích
1398 - Chval z Myslína získal část odúmrti po Všemírovi z Mirovic
1411 - k Myslínu (Mysletínu) se hlásí Petr z Čimelic
1416 - páni z Myslína se jmenují Přibík, Beneš a Štěpán. Anna z Myslína, jeptiška při klášteře sv. Kláry na Starém městě pražském, byla patrně jejich sestra.
1490 - při statku Myslínském se uvádí samota "Stráž"
1508 - v kostele na Stražišti jsou vytesány náhrobky na kryptě - erby Anny M. Vrábské a Viléma Vrábského
1517 - připomíná se Bohuslav Lusa z Nimčic a na Myslíně
1519 - majitelem je Václav Zub z Landštejna
1521 - jsou poskytnuty Anně z Kestřan a na Myslíně šindele na nový dům v Myslíně
1525 - Anna z Kestřan je poručnicí dětí a statku po Václavu Zubovi z Landštejna
1534 - Zdeněk Zub z Landštejna dává zástavou dvůr Myslín s dědinami a poplužím Vojtěchu Drábovi z Lestkova a na Mirovicích
1541 - Před tímto rokem koupil tvrz Myslínskou s vesnicí Kryštof Loubský z Lub na Klatovsku. Rytířský rod Loubských z Lub postupně vytvořil středně veliké kompaktní panství v oblasti severního Písecka, Blatenska a bývalého soudního okresu Mirovického. Myslín byl v držení tohoto staročeského vladyckého rodu až do roku 1668.

Fridrich Loubský z Lub nechal v roce 1623 sestavit "Registra urburní všelijakých stálých platů a běžných statku myslínského". Je to pozoruhodný dokument o Myslínu:

Tvrz od kamene vystavěná, v nížto mnoho pokojů, světnic ježto potřebovati se mohou, se vynachází. Při té tvrzi stodola o dvou mlatech, též maštale pro koňstvo, chlívy pro dobytek, vše nákladně od kamene vystavěné. Pod tvrzí mlejn, od kamene na tři kola moučná a čtvrtý stoupy k tomu náležející správou, vystavený, k tvrzi náležející. Nájem z něhož se dává 52 strychů a vepře dva do roka se krmí. Proti tomu mlejnu je pivovar, v němž pánev pivovarní, na nížto se jak k potřebám, tak na vejstav piva ječná i bílá vařiti mohou. Při témž pivovaře jest spilka a vedle spilky sladovna a vedle sladovny hvozd, kdež se slady dělají a suší. Též od kamene vystavěno.
Ovčín, jenž slove Pod Strazištěm, k té tvrzi přináležející. Jest při něm chaloupka pro mistra firchovního a jeho čeládku vystavena, v nížto obývati mohou. K kterežto chaloupce dva kusy dědin pod 3 strychy těžkého obilí, též zahrádka pro drobné, též pro snazší vyživení čeládky ovčácké přidáno jest. Může se do téhož ovčína zavřít dobytka ovčího do 700 kusů.
Zahrádky dvě pro drobné, len a konopí.
Chmelnice dvě, vysázené jsou na "V obůře", druhá pod Pánkem.
Dědin k té tvrzi vorných přináležejících, jakož vejsev ukazuje, je pod 4 lány.
Lučního, na nichž se nabírá sena dobrých vozů, obzvláště, když pohodlné léto, všeho všudy 140 vozů. Otav, jak jsou léta příhodná na 70 vozův.
Lesů nebo porostku k té tvrzi přináležejících: Včeraz, Podácí, Bílý Bor a Pod pouští.
Řeka, která počátek svůj bere od lavek slove pod Hradským a tokem svým až do malé louky pod mlýnem Myslínským dále běžící, k té tvrzi přináleží. V té říčce jsou dva víry: slove Nad Hlavsou jeden a druhý slove na Hlinovkách. Množství ryb k potřebě se nachytati může.
Rybníky patří k té tvrzi dva: Prvý slove Komárovský na 30 kop násady a druhý "Za dvory" na 20 kop násady.

Jak je vidět, myslínské panství bylo v té době ještě prosperující a pro své majitele výnosné. Přišly ovšem horší časy. Třicetiletá válka, tvrdá kontribuce, vysoké daně, průtahy, ležení a drancování vojsky jak cizími, tak císařskými, znamenal i pro Myslín hospodářský úpadek. Poslední majitelkou byla od roku 1668 Eva Ludmila Měsíčková, vdova po Adamu Hynkovi Loubském z Lub, která se provdala za Mikuláše Měsíčka. Zadlužený statek, však neudržela a v roce 1679 ho prodala Janu Kristianu, knížeti z Eggenberka, vládnoucímu vévodovi Krumlovskému, který Myslín připojil ke spojenému panství Orlicko - Zvíkovskému.

Další osudy Myslína a Stražiště se odvíjely od osudů panství Orlického a jeho vrchnosti. V roce 1719 získala orlické panství knížata ze Schwarzenbergu.

K Myslínu ve středověku se váže jedna zajímavá pověst. Najdete ji na stránce "Tři kapličky".